|
Analýza sesuvného území na Odlezelském jezeře
Sachr, David ; Jerman, Jan (vedoucí práce) ; Roháč, Jakub (oponent)
Tato práce se zaobírá analýzou sesuvných území v okolí Odlezelského jezera, které se nachází v západní limnickém permokarbonu v Žihelské pánvi. Na tomto území nejsou svahové pohyby častým přírodním úkazem. V České republice se jedná o jedinou svahovou deformaci, při které se vytvořilo tzv. sesuvové jezero, díky přehrazení Mladotického potoka, který touto oblastí protéká. Zásadní roli zde hrají geologické podmínky - nadložní vrstvy sestávají především z arkózových pískovců, pískovců a slepenců. Vrstvy jílu nebo jílovců leží 20-30 metrů pod povrchem terénu a průměrný sklon vrstev v oblasti je 10ř směrem na severozápad, velmi blízký průměrnému sklonu svahu ve studovaných sesuvech. Byla provedena inženýrskogeologická analýza sesuvných území v oblasti Odlezelského jezera. Oblast byla vyobrazena pomoci LiDARu a DMR 5G v programu QGIS a tím byly vytvořeny nové morfologické mapy sesuvných území. Jako podklad byly použity data z ČÚZK a 48 let staré geomorfologické mapy, které zde mapoval prof. Janský. Dále byl proveden doplňkový terénní průzkum, na základě kterého, v kombinaci s analýzou LiDARu, byly zpřesněny kontury svahových deformací předchozích autorů. Dále bylo provedeno měření sklonu a směru vrstev potvrzující hypotézy, že sklon vrstev byl jedním z hlavních faktorů vzniku svahových deformací. Na...
|
|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|
|
Influence of Climatic Factor for Landslides Formation
Olejár, Filip ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Zdeněk (oponent)
NÁZOV VPLYV KLIMATICKÉHO FAKTORA NA VZNIK SVAHOVÝCH POHYBOV ABSTRAKT Svahové pohyby sú rozdelené do viacerých skupín, a to buď podľa rýchlosti, spôsobu pohybu, poprípade podľa faktorov, ktoré spôsobujú ich vznik. Klimatické pomery jednotlivých území patria medzi jednu z príčin významne ovplyvňujúcu vznik svahových pohybov. Medzi najvýznamnejší klimatický faktor, ktorý svahové pohyby spôsobuje, patria zrážky. Ďalej tu môžeme zaradiť aj vplyv zamŕzania zeminy, pri ktorom voda v zemine mení svoj objem a následne po rozmrznutí mení geomechanické vlastnosti materiálu. V tejto práci sa budem venovať vplyvu zrážok ako najvýznamnejšiemu klimatickému faktoru, ktorý zapríčiňuje rozvoľňovanie svahu. Zrážková voda môže do svahu infiltrovať postupne, poprípade nárazovo pri jednej zrážkovej udalosti s vysokým úhrnom, a to až do kritického stavu, pri ktorom tiaž zvodnenej vrstvy narastie, zvýšia sa pórové tlaky a zníži sa efektívna pevnosť v šmyku. To spôsobí následné rozvoľnenie svahu a pohyb materiálu pozdĺž šmykovej plochy v prípade zosuvov a po pôvodnom povrchu v prípade hlinito-kamenitých prúdov. Táto práca zhŕňa dostupné poznatky o zrážkach, ako významnom činiteli, ktorý má vplyv na tvorbu svahových pohybov ako aj charaktere konkrétnych svahových pohybov, ktoré boli spôsobené primárne zrážkovou činnosťou. Powered by...
|
|
Influence of Climatic Factor for Landslides Formation
Olejár, Filip ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Zdeněk (oponent)
NÁZOV VPLYV KLIMATICKÉHO FAKTORA NA VZNIK SVAHOVÝCH POHYBOV ABSTRAKT Svahové pohyby sú rozdelené do viacerých skupín, a to buď podľa rýchlosti, spôsobu pohybu, poprípade podľa faktorov, ktoré spôsobujú ich vznik. Klimatické pomery jednotlivých území patria medzi jednu z príčin významne ovplyvňujúcu vznik svahových pohybov. Medzi najvýznamnejší klimatický faktor, ktorý svahové pohyby spôsobuje, patria zrážky. Ďalej tu môžeme zaradiť aj vplyv zamŕzania zeminy, pri ktorom voda v zemine mení svoj objem a následne po rozmrznutí mení geomechanické vlastnosti materiálu. V tejto práci sa budem venovať vplyvu zrážok ako najvýznamnejšiemu klimatickému faktoru, ktorý zapríčiňuje rozvoľňovanie svahu. Zrážková voda môže do svahu infiltrovať postupne, poprípade nárazovo pri jednej zrážkovej udalosti s vysokým úhrnom, a to až do kritického stavu, pri ktorom tiaž zvodnenej vrstvy narastie, zvýšia sa pórové tlaky a zníži sa efektívna pevnosť v šmyku. To spôsobí následné rozvoľnenie svahu a pohyb materiálu pozdĺž šmykovej plochy v prípade zosuvov a po pôvodnom povrchu v prípade hlinito-kamenitých prúdov. Táto práca zhŕňa dostupné poznatky o zrážkach, ako významnom činiteli, ktorý má vplyv na tvorbu svahových pohybov ako aj charaktere konkrétnych svahových pohybov, ktoré boli spôsobené primárne zrážkovou činnosťou. Powered by...
|
|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|