Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza sesuvného území na Odlezelském jezeře
Sachr, David ; Jerman, Jan (vedoucí práce) ; Roháč, Jakub (oponent)
Tato práce se zaobírá analýzou sesuvných území v okolí Odlezelského jezera, které se nachází v západní limnickém permokarbonu v Žihelské pánvi. Na tomto území nejsou svahové pohyby častým přírodním úkazem. V České republice se jedná o jedinou svahovou deformaci, při které se vytvořilo tzv. sesuvové jezero, díky přehrazení Mladotického potoka, který touto oblastí protéká. Zásadní roli zde hrají geologické podmínky - nadložní vrstvy sestávají především z arkózových pískovců, pískovců a slepenců. Vrstvy jílu nebo jílovců leží 20-30 metrů pod povrchem terénu a průměrný sklon vrstev v oblasti je 10ř směrem na severozápad, velmi blízký průměrnému sklonu svahu ve studovaných sesuvech. Byla provedena inženýrskogeologická analýza sesuvných území v oblasti Odlezelského jezera. Oblast byla vyobrazena pomoci LiDARu a DMR 5G v programu QGIS a tím byly vytvořeny nové morfologické mapy sesuvných území. Jako podklad byly použity data z ČÚZK a 48 let staré geomorfologické mapy, které zde mapoval prof. Janský. Dále byl proveden doplňkový terénní průzkum, na základě kterého, v kombinaci s analýzou LiDARu, byly zpřesněny kontury svahových deformací předchozích autorů. Dále bylo provedeno měření sklonu a směru vrstev potvrzující hypotézy, že sklon vrstev byl jedním z hlavních faktorů vzniku svahových deformací. Na...
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
Influence of Climatic Factor for Landslides Formation
Olejár, Filip ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Zdeněk (oponent)
NÁZOV VPLYV KLIMATICKÉHO FAKTORA NA VZNIK SVAHOVÝCH POHYBOV ABSTRAKT Svahové pohyby sú rozdelené do viacerých skupín, a to buď podľa rýchlosti, spôsobu pohybu, poprípade podľa faktorov, ktoré spôsobujú ich vznik. Klimatické pomery jednotlivých území patria medzi jednu z príčin významne ovplyvňujúcu vznik svahových pohybov. Medzi najvýznamnejší klimatický faktor, ktorý svahové pohyby spôsobuje, patria zrážky. Ďalej tu môžeme zaradiť aj vplyv zamŕzania zeminy, pri ktorom voda v zemine mení svoj objem a následne po rozmrznutí mení geomechanické vlastnosti materiálu. V tejto práci sa budem venovať vplyvu zrážok ako najvýznamnejšiemu klimatickému faktoru, ktorý zapríčiňuje rozvoľňovanie svahu. Zrážková voda môže do svahu infiltrovať postupne, poprípade nárazovo pri jednej zrážkovej udalosti s vysokým úhrnom, a to až do kritického stavu, pri ktorom tiaž zvodnenej vrstvy narastie, zvýšia sa pórové tlaky a zníži sa efektívna pevnosť v šmyku. To spôsobí následné rozvoľnenie svahu a pohyb materiálu pozdĺž šmykovej plochy v prípade zosuvov a po pôvodnom povrchu v prípade hlinito-kamenitých prúdov. Táto práca zhŕňa dostupné poznatky o zrážkach, ako významnom činiteli, ktorý má vplyv na tvorbu svahových pohybov ako aj charaktere konkrétnych svahových pohybov, ktoré boli spôsobené primárne zrážkovou činnosťou. Powered by...
Influence of Climatic Factor for Landslides Formation
Olejár, Filip ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Zdeněk (oponent)
NÁZOV VPLYV KLIMATICKÉHO FAKTORA NA VZNIK SVAHOVÝCH POHYBOV ABSTRAKT Svahové pohyby sú rozdelené do viacerých skupín, a to buď podľa rýchlosti, spôsobu pohybu, poprípade podľa faktorov, ktoré spôsobujú ich vznik. Klimatické pomery jednotlivých území patria medzi jednu z príčin významne ovplyvňujúcu vznik svahových pohybov. Medzi najvýznamnejší klimatický faktor, ktorý svahové pohyby spôsobuje, patria zrážky. Ďalej tu môžeme zaradiť aj vplyv zamŕzania zeminy, pri ktorom voda v zemine mení svoj objem a následne po rozmrznutí mení geomechanické vlastnosti materiálu. V tejto práci sa budem venovať vplyvu zrážok ako najvýznamnejšiemu klimatickému faktoru, ktorý zapríčiňuje rozvoľňovanie svahu. Zrážková voda môže do svahu infiltrovať postupne, poprípade nárazovo pri jednej zrážkovej udalosti s vysokým úhrnom, a to až do kritického stavu, pri ktorom tiaž zvodnenej vrstvy narastie, zvýšia sa pórové tlaky a zníži sa efektívna pevnosť v šmyku. To spôsobí následné rozvoľnenie svahu a pohyb materiálu pozdĺž šmykovej plochy v prípade zosuvov a po pôvodnom povrchu v prípade hlinito-kamenitých prúdov. Táto práca zhŕňa dostupné poznatky o zrážkach, ako významnom činiteli, ktorý má vplyv na tvorbu svahových pohybov ako aj charaktere konkrétnych svahových pohybov, ktoré boli spôsobené primárne zrážkovou činnosťou. Powered by...
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.